Aktivity projektu Kráčmera

Náš film s Kráčmerou

     První natáčecí den byl stanoven na 12. 4. 2012. Dlouho a pečlivě jsme vybírali vhodný termín, opět jsme se trefili – byl to jeden jediný deštivý den z celého týdne. Pro nás „Kráčmeráky“ nic překvapivého. Skoro se lze i domnívat, že nám to praděda  Kráčmera dělá schválně.

     Na vlastní kůži jsme zažili, jaké to je být scénáristou, režisérem, maskérem, kostymérkou i inspicientem….. Na tyto všechny role jsme se museli náležitě připravit. To když natáčela Česká televize, stačilo jen přijít ve správný čas na správné místo. My jsme to tak jednoduché neměli.  Zvláště jsme měli obavy s přípravou kostýmu polednice a pradědy Kráčmery.  Naštěstí  kreativita našich žáků a šikovné ruce rodičů nám problém vyřešily.

     První klapka zazněla na Bílé věži, kam jsme se dostali zdarma a mimo stanovenou otevírací dobu, díky vstřícnosti  pana ředitele Miroslava France z Hradecké kulturní  a vzdělávací společnosti s. r. o.

     Samotná cesta na Bílou věž a sestup z ní byl pro mnohé z nás testem psychických a fyzických sil. Režisér si cestu pro velký úspěch musel  zopakovat  nejméně třikrát.  Slečna „ klapka“ měla fobii z výšek  a zvukař nám málem omdlel…….

     Druhý obraz jsme natáčeli na Velkém náměstí. Ač se zdálo, že bude vše jednoduché, museli jsme čelit řadě protivenství – nenadálé skupiny turistů, neodbytní chodci, hlučící auta a bedlivě nás sledující policisté. Po hodině natáčení  jsme získali celých  pět minut do našeho filmu. Vyvážit zlatem!

     Závěr dnešního natáčecího dne se odehrával před budovou muzea. Únava a zima udělaly své. Herci zapomínali texty, štáb drkotal zuby, režisér si ze zoufalství rval vlasy a pochyboval  o inteligenci svých spolužáků – herců. Občas padla i nevybíravá slůvka……… Některé  „přebrepty“  nás opravdu pobavily a rozesmály, přestože jsme věděli, že musíme záběr  zopakovat.

     Těšíme se na zítřejší natáčení. Snad nám sv. Petr sešle lepší počasí. Ha… ha… ha…..